Zafet (streda 13.5.)
Nejdal, kam jsem se dokazal dostat od Monfortu, je mesto Zafet. Je to pry centrum zidovskeho mysticismu a cil vsech studentu kabaly, protoze tu kdysi (v 16.stoleti) pusobili jedni z nejvyznamejsich rabinu, kteri meli velky podil na zformovani dnesni podobny zidovskych zvyku.
Bohuzel krome Izrelcu a pravovernych zidu se sem sjizdi i spoustu zapadni modnich pseudokabalistu, coz me dostatecne odrazovalo, aby se na tohle misto chtel podivat. Ale autobus proste dal nejel.
Uz prijezd byl zajimavy, protoze zrovna koncil velky svatek. Vyroci umrti jednoho rabina (rabi Shimon) ktery je pohrbeny na nedaleke hore Meron. Sjelo se sem pry kvuli tomu 600 000 poutniku. Takze kdyz prijizdim do Zfatu, cesta je lemovana autobusy, stovkami vousatych ortodoxnich zidu v cernych oblecich s klobouky a policejnimi hlidkami, snad na kazdych 500m.
Prijizdim vecer. Na prohlidku mesta uz neni cas a tak se ukladam ke spanku kousek pod mestem (Zefat je na kopci). Bohuzel jsem si tohle misto nevyhlidnul sam. Takze sotva uleham, na cestu asi tak 30m pode mnou prijizdi dodavka. Nejaci (nejspis) amici si sem prijeli vyridit ucty s nekym, kdo je podvedl a obral o penize. Dotycny dostal poradnou nakladacku a podle toho mala, co jsem zaslechl a rozumnel, mu slo i o zivot. Zbabele jsem se celou tu dobu ani nehnul a omlouval si to tim, ze sam proti trem (podle hlasu) bych toho asi moc nezmohl (sudte si me, jak chcete, ja na vic fakt nemel). Nakonec nejspis sami dotycni lyncovnici na sebe zavolali policii, ktera misto vycistila, potrestaneho odvezla sanitka a ja se pak zdekoval na trochu klidnejsi misto, kde uz by me nikdo nenasel...
Stredu jsem tedy stravil prochazenim mesta Zefat. Z mysticismu tohoto mesta jsem bohuzel coby zidovsky neznaboh moc nepochytil. Jen se mi trochu zvedal zaludek na hlavni tride plne kavaren, obchodu se suvenyry a anglicky mluvicich mladiku. Krome nekolika synagog jsem zasel i na hrbitov k hrobkam ctihodnych rabinu, ktere jsou take cilem mnoha poutniku. Sem jsem ale take nepatril, takze jsem ani nemel silu fotit si modlici se fousatce a jejich manzelky. Prekvapilo me ale jen to, ze i misto na modleni u hrobek rabinu bylo take rozdeleno na misto pro muze a pro zeny, pricemz zeny se modlily za zeleznou prepazkou s pruhledy.
Mnohem vic me zaujaly pamatky z doby ukonceni britskeho madatu v 1967. Kdy se po odchodu britskych vojaku z mesta strhla bitva o mesto mezi zidy a araby. Zidu byla mensina, ale vyhrali stejne jako jinde v Izraeli a od te doby je to mesto zidovske.
Bohuzel krome Izrelcu a pravovernych zidu se sem sjizdi i spoustu zapadni modnich pseudokabalistu, coz me dostatecne odrazovalo, aby se na tohle misto chtel podivat. Ale autobus proste dal nejel.
Uz prijezd byl zajimavy, protoze zrovna koncil velky svatek. Vyroci umrti jednoho rabina (rabi Shimon) ktery je pohrbeny na nedaleke hore Meron. Sjelo se sem pry kvuli tomu 600 000 poutniku. Takze kdyz prijizdim do Zfatu, cesta je lemovana autobusy, stovkami vousatych ortodoxnich zidu v cernych oblecich s klobouky a policejnimi hlidkami, snad na kazdych 500m.
Prijizdim vecer. Na prohlidku mesta uz neni cas a tak se ukladam ke spanku kousek pod mestem (Zefat je na kopci). Bohuzel jsem si tohle misto nevyhlidnul sam. Takze sotva uleham, na cestu asi tak 30m pode mnou prijizdi dodavka. Nejaci (nejspis) amici si sem prijeli vyridit ucty s nekym, kdo je podvedl a obral o penize. Dotycny dostal poradnou nakladacku a podle toho mala, co jsem zaslechl a rozumnel, mu slo i o zivot. Zbabele jsem se celou tu dobu ani nehnul a omlouval si to tim, ze sam proti trem (podle hlasu) bych toho asi moc nezmohl (sudte si me, jak chcete, ja na vic fakt nemel). Nakonec nejspis sami dotycni lyncovnici na sebe zavolali policii, ktera misto vycistila, potrestaneho odvezla sanitka a ja se pak zdekoval na trochu klidnejsi misto, kde uz by me nikdo nenasel...
Stredu jsem tedy stravil prochazenim mesta Zefat. Z mysticismu tohoto mesta jsem bohuzel coby zidovsky neznaboh moc nepochytil. Jen se mi trochu zvedal zaludek na hlavni tride plne kavaren, obchodu se suvenyry a anglicky mluvicich mladiku. Krome nekolika synagog jsem zasel i na hrbitov k hrobkam ctihodnych rabinu, ktere jsou take cilem mnoha poutniku. Sem jsem ale take nepatril, takze jsem ani nemel silu fotit si modlici se fousatce a jejich manzelky. Prekvapilo me ale jen to, ze i misto na modleni u hrobek rabinu bylo take rozdeleno na misto pro muze a pro zeny, pricemz zeny se modlily za zeleznou prepazkou s pruhledy.
Mnohem vic me zaujaly pamatky z doby ukonceni britskeho madatu v 1967. Kdy se po odchodu britskych vojaku z mesta strhla bitva o mesto mezi zidy a araby. Zidu byla mensina, ale vyhrali stejne jako jinde v Izraeli a od te doby je to mesto zidovske.
 |
| Zefat |
vystavil cibik | 16:56
Počet komentářů: 0:
Přidat komentář
<< Domovská stránka