Tel Dan, Banyas, Nimrod fortress (Ctvrtek 14.5.)
Z Zfatu jsem se dostal nejdal na sever do mesta Quiryat Schmona. Dal uz to ovsem busem neslo ani pri nejlepsi vuli. Musel jsem zacit stopovat. A byl jsem uprimne prekvapeny, jak snadno to slo. Az doted mam se stopovanim v Izraeli skvele zkusenosti. Lidi tu berou mnohem lip nez v Cechach. A vetsinou se snazi i priblizit stopujiciho co nejbliz jeho cili (i kdyz to mozna delaji jen pred cizinci, aby pak o Izraeli povidali ve svete to nejlepsi).
K mistu Tel Dan jsem se tedy dostal celkem pohodlne. Problem byl, ze jde opet o prirodni park a tudiz v osm vecer, kdy jsem dorazil, je uz zavreno. Nezbyva nez prespat u plotu kousek od brany a s navstevou pockat az na rano.
Tel Dan me lakal predevsim jako archeologicka lokalita. To tu sice taky je, ale cely tel vznikl na miste, kde prameni jeden z pritoku Jordanu a prave kvuli temhle pramenum tu vzdycky bylo nejake osidleni. Ty nejstarsi zminky o meste Dan jsou uz nekde v bibli. Cloveku se az nechce verit, ze v takove vyprahle krajine muze byt kousek zeme, kde je vody spoustu a protyka silnym proudem lesem plnym bujnych stromu a spousty ruznych zvirat. Mistni si samozrejme jsou vedomi, jak tohle misto krasne a prijizdi sem v plnych autobusech. Jako ostatne vsude, kde je k videni nejaka proudici studena voda. Vykopavky uz je zajimaji o neco min, asi proto, ze historie je v Izraeli na kazdem kroku.
V Tel danu jsou ale pritom k videni hodne zajimave veci. Uzasna je hlavne tzv. Canaaite Gate z 18.stoleti pred kristem. Zustala skvele zachovana a jeji objev dokazal, ze technologie pro staveni klenuteho oblouku byla na blizkem vychode uz pred Rimany (jako programator to teda nedokazu moc ocenit, ale urcite je to zajimave). Hodne mi tu chybi Ryta. Verim, ze tohle i dalsi podobna mista spojena s archeologii by si dokazal opravdu uzit.
Kousicek od Tel Dan je kibutz Beit Ussishkin, ktery hosti muzeum s nalezy z Tel Dan a navic jeste male prirodni muzeum s krasami cele oblasti severni Galileje. Bohuzel nejsem ani zoolog, ani botanik, takze z muzea si odnasim informaci, ze priroda Izraele je ohromne pestra. Krome druhu, ktere zijou u nas, tu zije jeste jednou tolik dalsich. A na muj vkus nejak moc druhu hadu. A pak jeste lisky, divoke (poustni) kocky a, jak mi rekl jeden chlapik, jeste vlci. Tim se trochu vysvetluje to kvileni po soumraku, ktere byva venku slyset.
Opet stopem jsem prejel asi 5km do mista zvaneho Banyas. Je to opet archeologicke naleziste a prirodni park s prameny ricky a vodopadenm. Prirodu jsem tentokrat vzhledem k nedostatku casu vynechal a uzil si jen historii. Mesto se jmenuje Banyas podle chramu na oslavu boha Pana, coz se casem zkomolilo na Banyas. Podle zakladatele melo jmenovat Caesarea Philippi, ale to se neujalo. K videni jsou zbytky puvodnich chramu vcetne toho venovaneho Panovi a taky krasne zbytky palace herodskeho krale Agrippa II. A, jak uz je to na podobnych dulezitych mistech obvykle, vystridalo se tu budovatelu trochu vic, takze jsou tu videt i zbytky krizackeho opevneni a nasledna syrska vystavba. U nas by podobne zachovala pamatka vyvolala senzaci, ale v Izraeli je to asi spis prumer toho, co clovek muze videt. I tak je ale prochazka po zakladech a castecne i puvodnim palacem hodne zajimava.
Ponevadz jsem si koupil kombinovanou vstupenku, musel jsem ten den stihnout jeste jednu pamatku - Nimrod Fortress. Takze jsem si dal mensi sprint do vrchu s batohem na zadech a svazich kopce nad Banyas nechal asi dva litry potu. Na prohlidku mi zbyla asi hodina. Neznam moc ceske hrady, takze dokazu tezko porovnat Nimrod s nejakym ceskym hradem. Asi tak tri ctyri landstejny vedle sebe v trochu monumentalnejsim stylu. Nez ho rozsypalo zemetreseni a znovu dohromady ho uz nikdo nedal. Detaily o historii hradu si uz nepamatuju. Urcite by se dalo dohledat neco na internetu. Vim je to, ze je to nejvetsi zricenina hradu v Izraeli, je z nej nadherny vyhled na udoli severni Galileje a vys uz je jen nejvyssi misto Izraele a jediny lyzarsky rezort - hora Hermon.
Posledni navstevnici na hrade spolu se mnou byli chlapik se slecnou z Tel Avivu, kteri si sem na sever vyjeli jen tak na vylet. Ti se nabidli, ze me svezou kousek, kdyz budu chtit. A tak jsem se svezl kousek az ke Galilejskemu jezeru. A protoze jsem chtel videt jeste aspon z auto Golanske vysiny, vzali to kvuli me prave tudy.
I kdyz jsem ji jenom proletl behem chvilky, krajina Golanskych vysin me chytla za srdce. Nadherne zvlnene travnate plane, sem tam zpestrene nejakym stromem. Ohrome uklidnujici krajina. Nikde nikdo, vitr ktery si pohraval se stebly travy a stada krav. A par rozstrilenych opusteny domu. A ploty s napisem Danger Mines! Podle meho ridice se sem do tehle krajiny nikdo moc nehrne, protoze se porad muze klidne stat, ze Izrael cele Golany vrati zpatky Syrii za definitivni primeri. Tem par mistnim by to pry ani nevadilo, protoze to jsou stejne arabove, kteri tu zili uz pod vladou Syrie a hodne z nich ani neprijalo Izraelske obcanstvi.
S timhle "stopem" jsem mel opravdu stesti. Moji svozodarci mi na cestu pridelili hromadku toho, o cem si myslim, ze to byly cerstve mandle jeste v zelene slupce, ale oni tvrdili, ze to mandle nejsou. Zavezli me k jednomu opustenemu tanku z Izraelsko-Syrske valky, abych si mohl udelat fotku. A nakonec vyhodli tesne u mista Carpenaum, kde jsem mel zacit svoji pout po krestanskych pamatkach. Ani jsem tomu nemohl uverit. Rano jsem se probudil nekde na severu Izraele s tim, ze se odtud budu dostavat aspon dalsi cely den, a vecer si uz pri veceri macham nohy v Galilejskem jezere. Tahle zeme je fakt malicka (kdyz mate auto).
Prespal jsem kousek od hlavni silnice. Nic extra, ale byl jsem aspon dobre schovany pred lidmi a mohl v klidu spat. Tedy kdyby nebylo tak strasne dusno a nekousali ti otravni komari.
K mistu Tel Dan jsem se tedy dostal celkem pohodlne. Problem byl, ze jde opet o prirodni park a tudiz v osm vecer, kdy jsem dorazil, je uz zavreno. Nezbyva nez prespat u plotu kousek od brany a s navstevou pockat az na rano.
Tel Dan me lakal predevsim jako archeologicka lokalita. To tu sice taky je, ale cely tel vznikl na miste, kde prameni jeden z pritoku Jordanu a prave kvuli temhle pramenum tu vzdycky bylo nejake osidleni. Ty nejstarsi zminky o meste Dan jsou uz nekde v bibli. Cloveku se az nechce verit, ze v takove vyprahle krajine muze byt kousek zeme, kde je vody spoustu a protyka silnym proudem lesem plnym bujnych stromu a spousty ruznych zvirat. Mistni si samozrejme jsou vedomi, jak tohle misto krasne a prijizdi sem v plnych autobusech. Jako ostatne vsude, kde je k videni nejaka proudici studena voda. Vykopavky uz je zajimaji o neco min, asi proto, ze historie je v Izraeli na kazdem kroku.
V Tel danu jsou ale pritom k videni hodne zajimave veci. Uzasna je hlavne tzv. Canaaite Gate z 18.stoleti pred kristem. Zustala skvele zachovana a jeji objev dokazal, ze technologie pro staveni klenuteho oblouku byla na blizkem vychode uz pred Rimany (jako programator to teda nedokazu moc ocenit, ale urcite je to zajimave). Hodne mi tu chybi Ryta. Verim, ze tohle i dalsi podobna mista spojena s archeologii by si dokazal opravdu uzit.
Kousicek od Tel Dan je kibutz Beit Ussishkin, ktery hosti muzeum s nalezy z Tel Dan a navic jeste male prirodni muzeum s krasami cele oblasti severni Galileje. Bohuzel nejsem ani zoolog, ani botanik, takze z muzea si odnasim informaci, ze priroda Izraele je ohromne pestra. Krome druhu, ktere zijou u nas, tu zije jeste jednou tolik dalsich. A na muj vkus nejak moc druhu hadu. A pak jeste lisky, divoke (poustni) kocky a, jak mi rekl jeden chlapik, jeste vlci. Tim se trochu vysvetluje to kvileni po soumraku, ktere byva venku slyset.
Opet stopem jsem prejel asi 5km do mista zvaneho Banyas. Je to opet archeologicke naleziste a prirodni park s prameny ricky a vodopadenm. Prirodu jsem tentokrat vzhledem k nedostatku casu vynechal a uzil si jen historii. Mesto se jmenuje Banyas podle chramu na oslavu boha Pana, coz se casem zkomolilo na Banyas. Podle zakladatele melo jmenovat Caesarea Philippi, ale to se neujalo. K videni jsou zbytky puvodnich chramu vcetne toho venovaneho Panovi a taky krasne zbytky palace herodskeho krale Agrippa II. A, jak uz je to na podobnych dulezitych mistech obvykle, vystridalo se tu budovatelu trochu vic, takze jsou tu videt i zbytky krizackeho opevneni a nasledna syrska vystavba. U nas by podobne zachovala pamatka vyvolala senzaci, ale v Izraeli je to asi spis prumer toho, co clovek muze videt. I tak je ale prochazka po zakladech a castecne i puvodnim palacem hodne zajimava.
Ponevadz jsem si koupil kombinovanou vstupenku, musel jsem ten den stihnout jeste jednu pamatku - Nimrod Fortress. Takze jsem si dal mensi sprint do vrchu s batohem na zadech a svazich kopce nad Banyas nechal asi dva litry potu. Na prohlidku mi zbyla asi hodina. Neznam moc ceske hrady, takze dokazu tezko porovnat Nimrod s nejakym ceskym hradem. Asi tak tri ctyri landstejny vedle sebe v trochu monumentalnejsim stylu. Nez ho rozsypalo zemetreseni a znovu dohromady ho uz nikdo nedal. Detaily o historii hradu si uz nepamatuju. Urcite by se dalo dohledat neco na internetu. Vim je to, ze je to nejvetsi zricenina hradu v Izraeli, je z nej nadherny vyhled na udoli severni Galileje a vys uz je jen nejvyssi misto Izraele a jediny lyzarsky rezort - hora Hermon.
Posledni navstevnici na hrade spolu se mnou byli chlapik se slecnou z Tel Avivu, kteri si sem na sever vyjeli jen tak na vylet. Ti se nabidli, ze me svezou kousek, kdyz budu chtit. A tak jsem se svezl kousek az ke Galilejskemu jezeru. A protoze jsem chtel videt jeste aspon z auto Golanske vysiny, vzali to kvuli me prave tudy.
I kdyz jsem ji jenom proletl behem chvilky, krajina Golanskych vysin me chytla za srdce. Nadherne zvlnene travnate plane, sem tam zpestrene nejakym stromem. Ohrome uklidnujici krajina. Nikde nikdo, vitr ktery si pohraval se stebly travy a stada krav. A par rozstrilenych opusteny domu. A ploty s napisem Danger Mines! Podle meho ridice se sem do tehle krajiny nikdo moc nehrne, protoze se porad muze klidne stat, ze Izrael cele Golany vrati zpatky Syrii za definitivni primeri. Tem par mistnim by to pry ani nevadilo, protoze to jsou stejne arabove, kteri tu zili uz pod vladou Syrie a hodne z nich ani neprijalo Izraelske obcanstvi.
S timhle "stopem" jsem mel opravdu stesti. Moji svozodarci mi na cestu pridelili hromadku toho, o cem si myslim, ze to byly cerstve mandle jeste v zelene slupce, ale oni tvrdili, ze to mandle nejsou. Zavezli me k jednomu opustenemu tanku z Izraelsko-Syrske valky, abych si mohl udelat fotku. A nakonec vyhodli tesne u mista Carpenaum, kde jsem mel zacit svoji pout po krestanskych pamatkach. Ani jsem tomu nemohl uverit. Rano jsem se probudil nekde na severu Izraele s tim, ze se odtud budu dostavat aspon dalsi cely den, a vecer si uz pri veceri macham nohy v Galilejskem jezere. Tahle zeme je fakt malicka (kdyz mate auto).
Prespal jsem kousek od hlavni silnice. Nic extra, ale byl jsem aspon dobre schovany pred lidmi a mohl v klidu spat. Tedy kdyby nebylo tak strasne dusno a nekousali ti otravni komari.
 |
| Tel Dan |
 |
| Banyas |
 |
| Nimrod Fortress |
vystavil cibik | 17:14
Počet komentářů: 0:
Přidat komentář
<< Domovská stránka