Jméno: cibik

Čtvrtek, 21. květen 2009

Jeruzalem (streda 20.5.)

Muj prvni dojem z Jeruzalema (resp. stareho mesta) je takovy, ze je to jeden velky arabsky bazar. Pro cloveka, ktery se v podobnem bazaru, ve spletitych ulickach plnych obchudku se vsim moznym zbozim, kde se tlacenici lidi prodira jeste maly kluk s vozikem plnym ovoce, ocitne poprve to je asi velky zazitek. Mne to uz bohuzel tolik exoticke neprislo. Tenhle bazar ma ale tu vyhodu, ze je zpestreny vselijakymi kostelu a posvatnymi misty. To hlavni a uzasne na tomhle miste je asi to, ze se tu na docela malem prostoru misi islam, krestanstvi a judaismus. Takze potkate rabina, za nim pravoslavneho popa a araba v saudskem satku, ktery se je snazi zatahnout do sveho obchudku damskymi pradlem. A hlavne tohle centrum mesta neni zdaleka jenom nabozenske. Porad tu ziji arabske rodiny a klidnejsich ulickach si hraji male deti.

Moje cesta vedla pres Jaffa Gate hned do prvniho hostelu. Kdyz jsem neuspel s prosbou o uskladneni baglu, zaplatil jsem si rovnou na dnesni noc ubytovani na strese hostelu. Pak uz uschovani batoziny nebyl problem.
Vyrazil jsem primou cestou z hostelu a razem jsem stal uz Zdi narku, ani jsem nevedel, jak jsem se tam dostal (samozrejme az po pruchodu pres rentgen). Cekal jsem, ze to bude maly koutek uzavreny v huste zastavbe. Jak jsem se ale docetl v pruvodci, hned po ziskani Jeruzalema nechali Izraelci prilehle arabske domy srovnat se zemi a ziskali tak prostornou "Western Hall Plaza". Zajimave pro zminku mi prislo take to, proc se vlastne zide modli jen u zdi chramove hory a lkaji na ztratou sveho prvniho chramu na jejim okraji misto toho, aby fnukali primo tam, kde chram stal, tj. na hore. Tak je to pry proto, ze se nevi presne, kde chram stal. A jelikoz je nezname misto chramu puda nejposvatnejsi z posvatnych, zakazali radsi vrchni rabini vsem vericim zidum na chramovou horu vstup. Tim nejposvatnejsim mistem tak zustala jen zed chramove hory.
Velky naval ortodoxnich zidu asi byva hlavne v patek pri vitani sabesu. Ja jsem to stesti nemel a tak jsem videl spis naval turistu, kterych tu byla urcite vetsi polovina zucastnenych. Je to asi celkem samozrejmost, ale az do ted me take nenapadlo, ze i zed narku je rozdelena na muzskou a zenskou cast. Pro potreby vlastni motliby nebo vlozeni papirku s motlitbou do spary ve zdi je k zapujceni
papirova jarmulka (ktera porad pada s hlavy). Verejne zachody jsou v miste.


Chramova hora patri muslimum, jakozto jejich treti nejsvatejsi misto po Mecce a Medine (ackoliv je posvatna i pro zidy a defacto dulezita i pro krestany). Pristup na ni je mozny jen 3 a pul hodiny rano a jednu hodinu odpoledne a na vstup se stoji dlouha fronta u jedine k tomu urcene brany. Muslimove mohou na Horu kdykoliv a kudykoliv. Jako nemuslim se pak nepodivate ani do nitra Chramoveho domu, ktery skryva onen klenot v podobe skaly, ktera je podle zidu zakladnim kamenem sveta, na niz obetoval bohu uz Adam, Abraham mel obetovat sveho syna a Mohamed na teto skale vstoupil na nebesa. Takze vam zustane prochazka po klidne oaze uprostred rusneho mesta a vyhled na olivovou horu. Vic jsem toho nestihl, protoze me mistni ostraha vyhnala.


Navstivil jsem samozrejme i cil krestanskych poutniku - Chram Boziho hrobu. Asi nejposvatnejsi misto krestanstvi. A cestu, po ktere pry kracel Jezis s krizem na zadech na Golgothu ke svemu ukrizovani - Via Dolorosa (ackoliv existuji teorie, ze opravdova golgotha stoji jinde a ze tudiz i Chram Boziho hrobu stoji nad uplne spatnym hrobem).
Nejsem krestan a navic me predem varovali, at od tehle cesty moc necekam. Ale preci jen jsem se neubranil tomu pocitu vyjimecnosti a ocekavani aspon dostatecne piety. Ale i pres male krestanske ostruvky, je porad Stare mesto Jeruzalema mestem arabskym a muslimskym a tudiz ze strany jeho obyvatelu prilis velkou pietu ocekavat nelze.

O tom jsem se presvedcil uz v miste prvnich dvou zastaveni Via Dolorosy. Tam, kde mel byt Jezis odsouzen a vzit na sebe kriz. (Nutno podotknout, ze vzhledem k trvalemu osidleni Jeruzalema jsou vsecha tehdejsi mista, jako napr. tehdejsi Pilatuv palac, dnes nejakych 5 metru pod zemi). Misti mladici, kteri tu pujcuji poutnikum krize, aby se jim lip prozivalo utrpeni Krista, si tu dost nemistne dobirala jednoho cernocha. Bylo mi lito, jak na tomhle prinejmensim vyznamnem miste se mu cela ulice vysmiva.

O kousek dal, na ctvrtem zastaveni jsem potkal skupinu ceskych turistu na vylete z Egypta i s ceskym pruvodcem. Takze dalsi cestu jsem mel i s odpovidajicim vykladem a dozvedel jsem se napr. ze jmeno veronika vzniklo vzniknout podle divky ktera prinesla Jezisi rousku, aby se do ni otrel. Z reckeho zakladu Ferein pak melo vzejit
prave jmeno veronika jako oznaceni pro tuto divku (na netu jsem sice nasel neco trosku jineho, ale nas, teda jejich, pruvodce to tak rikal)

Posledni zastaveni krizove cesty jsou jiz uvnitr Chramu Boziho hrobu. Cely chram je spolecnym majetkem vsech krestanskych cirkvi ktere se uz po staleti dohaduji o tom, ktera z nich bude mit vetsi cast chramu. Vysledkem toho pak bylo to, ze klice od chramu spravuje muslimska rodina, ktera kazde rano chram odemyka a vecer zamyka. Proto, aby si jednotlive cirkve nemohli navzajem naschval zamykat sve casti chramu. Dalsim dusledkem je to, ze ackoliv se jedna o nejposvatnejsi misto, cele pusobi znacne osuntelym dojmem a podoba se dortu pejska a kocicky, do ktereho si kazda cirkev prihodila svoji kapli ve svem stylu. Opet me trochu zamrzelo, ze ani na tomhle miste, ktere je ve sprave samotnych krestanu, neni te piety tolik, kolik bych ocekaval.

V kazdem pripade tu ale zustavaji pro poutniky dve dulezita mista. A to samotna Golgotha (nebo Kalvarie), kde byl Jezis ukrizovat a take na krizi zemrel. A kde byl pozdeji i z krize snat a odnesen do hrobu. A prave hrob je asi tou nejdulezitejsi casti chramu, protoze v nem doslo k zmrtvychvstani Jezise (psanim si to i trochu memoruju, protoze Noveho zakona zas az tak moc znaly nejsem, tak mi to, prosim, prominte). Nad hrobem samotnym byla jeste vybudovana asi ctyrmetrova kamenna hrobka. Na vstup se vetsinou stoji fronta. Uvnitr je pak k videni v prvni mistnosti zlomek kamene, kterym byl hrob uzavren a v druhe, do ktere se vejdou max. 4 lide, pak hrob samotny.

V samotnem chramu jsem stravil skoro hodinu. Ono je tu preci jen hodne k videni a po tak dusevne narocnem dni uz clovek pomaleji vstreba. Krasny zazitek bylo pak jeste procesi frantiskanskych mnichu, kteri prochazeli celou bazilikou a v kazde kapli hromadne peli motlidby v latine. A i samotny pohled na vsechny ty poutniky, kteri hluboce prozivali navstevu tohohle mista daval vsemu dostatecne silny duchovni rozmer. A to i kdyby preci jen ten pravy hrob byl nekde uplne jinde.

Jeruzalem

Počet komentářů: 2:

Blogger LosDel řekl...

tak to už si prošel pěkný světa kraj. Jen tak dál Cíby. Hlavně se tvůj sloh hrozně pěkně čte.

23. květen 2009 7:55  
Blogger LosDel řekl...

tak to už si prošel pěkný světa kraj. Jen tak dál Cíby. Hlavně se tvůj sloh hrozně pěkně čte.

23. květen 2009 7:56  

Přidat komentář

<< Domovská stránka